(10 minút čítania)
20. apríl 2020, Atény a Bratislava
Ako sme vám prisľúbili, naším seriálom Humans of Footour, sa spoločne vydávame na cesty doma aj vo svete, aby sme vám predstavili ľudí, ktorí robia tento svet lepším. Dnes cestujeme virtuálne do Atén a tu sa stretávame s Martinou Krátkou – Češkou, ktorá už ôsmy rok objavuje grécku prírodu a venuje sa projektom na pomoc sociálne znevýhodneným ľuďom.
Martinu do Grécka priviedol dobrovoľnícky projekt s EVS (Európskou dobrovoľníckou službou). Z 10-mesačného plánu sa ale stalo 7 rokov a Martina tu našla druhý domov. Za tú dobu spoznávala krásy Grécka, hlavne cez hory a pláže, a za pomoci lokálnych ľudí. Stala sa súčasťou lokálnej komunity a niekoľkých dobrovoľníckych projektov a iniciatív. Teraz pracuje ako Field Manager pre Help Refugees, neziskovku, ktorá financuje viac ako 60 zväčša dobrovoľníckych projektov zabezpečujúcich materiálnu pomoc utečencom po celom Grécku.
Aj keď naše a európske médiá správy z tejto oblasti už takmer vôbec neprinášajú, situácia sa v Grécku za posledné roky výrazne zhoršila. Podľa UNHCR za 2019 prišlo do Grécka takmer 75 000 ľudí (UNHCR data portal tu) a ku koncu februára tu bolo 118 000 ľudí na úteku (UNHCR). Pre neefektívne procesy žiadania o azyl, obmedzenú kapacitu v ubytovacích zariadeniach po celom Grécku, a mnoho ďalších, pre nás smrteľníkov často neviditeľných problémov a výziev, žijú ľudia v neľudských podmienkach. V utečeneckých táboroch na Egejských ostrovoch (oficiálne v angličtine Reception and Identification Centre, RIC), s kapacitou 6-7 tisíc teraz žije približne 40 000 ľudí v drsných podmienkach a vystavených zvyšujúcim sa zdravotným rizikám spôsobeným vírusom Covid-19 (ECRE). Ďalších 28 000 žije v 30 kempoch na pevnine – tri z týchto kempov sú odnedávna v prísnej karanténe kvôli výskytu korona vírusu. Podmienky v týchto zariadeniach žiaľ nedovoľujú, alebo veľmi obmedzujú, dodržiavanie preventívnych hygienických opatrení ako aj pre nás pohodlného nariadenia „zostať doma“. Preto sa očakáva, že v utečeneckých táboroch sa táto situácia ešte zhorší. Grécko na druhej strane zaviedlo prísne opatrenia pre obmedzenie šírenia vírusu, zamerané ale hlavne na bežnú populáciu. Martina sa s nami podelila o to, ako to teraz v Grécku vyzerá a ako sa dobrovoľníci zapojili do boja proti vírusu. Spoločne pomáhajú tým, ktorí počas tejto krízy nemajú prístup k pitnej vode, hygiene, jedlu alebo streche nad hlavou.
Ako vyzerá tvoj deň počas karantény? Môžeš nám v skratke priblížiť, aké sú u vás obmedzenia?
V Řecku se smí vycházet pouze v případě nutnosti a za bezdůvodné vycházení z domova se pokutuje. Každý, kdo vychází z domova, musí před odchodem poslat SMS s důvodem, přičemž obdrží zpět potvrzení s časovým údajem a adresou. Alternativně lze tyto údaje napsat i na kousek papíru. Ve většině případů se nesmí je vycházet z obce nebo čtvrti trvalého bydliště. Důvody pro opuštění domova jsou následující: návštěva lékaře (pouze po objednávce), lékárny, supermarketu, banky, účast na pohřbu, svatbě nebo křtinách, pomoc osobě v nouzi, venčení psa nebo cvičení blízko domova (max ve dvou). Co je asi nejhorší pro mě, je, že nejsou dovolené výlety do přírody a je zavřená i většina parků v Aténách. Teoreticky jsou zavřené všechny parky, ale prakticky to naštěstí úplně nejde.
Můj den teď vypadá tak, že pracuju z domova, občas vyjdu na balkón na trochu čerstvého vzduchu a odpoledne buď vyběhnu ven (vypadá to, že mě situace donutí začít i běhat) a nebo na chvilku cvičím yogu. Můj přítel většinou odpoledne vaří. Večer se najíme a pak v nejlepším případě hrajeme deskové hry spolu a nebo se bavíme online s přáteli a nebo se v horším případě ponořím do nitra youtube a dívám se na horolezecký videa a nebo ještě hůř nekonečně roluju přes příspěvky na facebooku.
Vnímaš nejaké veľké nedostatky – výzvy v tvojej komunite počas tohto obdobia? Ako to riešia, ako na to reagujú ľudia?
Nedostatků je opravdu spousta, já se teď asi nejvíc věnuju situaci lidí bez domova. Těm se teď výrazně snížily možnosti, jak si obstarat jídlo a dokonce i vodu. Za prvé, kolemjdoucích moc není, takže jim nikdo nedá pár drobných a za druhé obchůdky a kavárny, kde si lidé bez domova mohli požádat o trochu jídla nebo vodu jsou teď zavřené. Lidí bez domova je v Řecku poměrně hodně a ještě více je lidí co třeba domov mají, ale nemají nic jiného, takže jsou také odkázání na pomoc druhých. Často se jedná o lidi se zdravotními problémy, se závislostmi, ale také o uprchlíky a migranty. Organizace, neformální skupiny ale i jednotlivci, se dali dohromady a v Aténách i v Soluni teď distribuují každý den čerstvé vařené jídlo po celém městě. Vaří se v jedné velké kuchyni, ale také po domovech po 10 porcích. Existuje týdenní menu, takže podle potřeb každý den, ale i s ohledem na možnosti sběru uvařeného jídla, se mohou zapojit i jednotlivci. Denně se tak rozveze až 600 porcí v Aténách a 200 porcí v Soluni.
Dalším velkým problémem jsou přímo uprchlické tábory, kde na malém prostoru spolu žijí tisíce lidí. Vůbec nejhorší je situace na řeckých ostrovech při hranici s Tureckem, kde počet žadatelů o azyl mnohonásobně překračuje kapacitu zařízení. Mezinárodní organizace, dobrovolnické skupiny i místní volají už měsíce po aktivním řešení situace a nyní je toto volání o pomoc nabírá daleko větších rozměrů. Ani na pevnině není situace lepší a všichni se obávají vypuknutí nákazy v uprchlických táborech, prevence a řešení přicházejí opravdu velmi pozvolna a často tato nabízená řešení nejsou vnímána velmi pozitivně. Vlnu kritiky strhla uvržení karantény na tábor v Ritsoně, kde byl objeven jeden a později 20 pozitivních případů. Tábor v Ritsoně přitom hostí téměř 2 500 lidí.
Obecně ale lze říct, že po počátečním šoku a bohužel i podle mého názoru nevhodné propagandě médií se situaci pomalu stabilizuje a lidé se začínají zajímat o druhé a hledají způsoby, jak mohou pomoci.
Vnímaš na tejto situácii niečo pozitívne?
Obecně pro mě není jednoduché vidět na nastalé situaci něco pozitivního. Trvalo mi nějakou dobu se vůbec naučit v této nové situaci fungovat, o nějakém pozitivním osobním rozvoji vůbec nemůže být řeč. Na druhou stranu mám pocit, že mi situace pomohla z profesionálního hlediska. Rozšiřuju si obzory, zapojuji se do nových projektů, komunikace v týmu se razantně zlepšila, tak doufám, že se část této nové organizační struktury a kultury udrží i po korona krizi.
Zároveň doufám, že současná situace rozdmýchá i politické vlny a aktivuje se veřejná diskuze o zdravotnictví a obecně o veřejných službách. Právě podhodnocená kapacita zdravotnických služeb přispěla k obecnému strachu a ve svém důsledku také ke kolapsu veřejného života v mnoha zemích.
Ako ovplyvnila pandémia tvoju prácu, a prácu neziskoviek celkovo v tejto oblasti?
Po počátečním šoku, kdy se zákazy a omezení rozšiřovaly každým dnem a mezinárodní dobrovolníci si sami uvědomovali, že mohou být potenciální hrozbou pro lidi, kterým přijeli pomoct, a kdy situace vypadala poměrně beznadějně, se všechno přeorganizovalo a funguje dál možná s ještě větším zapálením. Všechny vzdělávací aktivity se přesunuly online. Co však bylo krásné překvapení, byla úroveň spolupráce mezi organizacemi, výměna nápadů a praktických tipů, jak řešit metodiku výuky online, jakou platformu použít, jak zajistit, aby měli všichni přístup k internetu a spousta dalšího. Týmy pracující v táborech jsou teď menší ale stabilnější a zaměřují se na distribuci pokrývající základní potřeby žadatelů o azyl, snaží se vytvořit podmínky pro dodržování hygienických požadavků během korona viru a spoustu dalších věcí.
Co bylo také příjemné překvapení, byla podpora veřejnosti ohledně crowdfunding kampaně Help Refugees pro tento typ podpory. Přestože na politická řešení si budeme muset ještě počkat, naděje je a první vlaštovky už se objevují – relokace dětí bez doprovodu do Německo a Luxemburgu a transfer nejvíce zranitelných seniorů z Egejských ostrovů. Ale hlavně podpora a solidarita jak místních komunit, tak i mezinárodních je stále přítomná.
Foto Helena Maskova – Just for one summer : Tzoumerka (vľavo), Delfi (vpravo hore, Parnassos (vpravo dole)
A na záver, podelíš sa s nami o obľúbenú aktivitu alebo oblasť v Grécku?
Moje oblíbené aktivity je v podstatě všechno venku v přírodě. Jak v létě, tak v zimě vyrážím skoro každý víkend někam za dobrodružstvím. Dlouhé túry jak po loukách posetých rozkvetlými kytičkami, tak zasypaných sněhem a ledem jsou mým dávným koníčkem. A kdo by to byl řekl, že je v Řecku na horách tolik sněhu – já jsem neměla tušení. Lezení po skalách je nový přídavek, začala jsem teprve na podzim, ale moc mě to baví a v Řecku se dá lézt po celý rok. Lezení se navíc dá kombinovat i s mořem, spousta ostrovů je hornatých, takže se dá postavit stan někde poblíž pláže a po ranním osvěžení v moři se vydat přímo na skály – slavným ostrovem u tohoto pohledu je ostrov Kalymnos, kam se rozhodně chystám. Na pevnině mám ale já osobně nejradši nepřístupné hory na severozápadě Řecka, kde člověk na celý den v horách nepotká ani živáčka – například Tzoumerka (na fotografii vľavo) nebo Valia Kalda jsou na tento typ dobrodružství jako dělané.
***
Náš prvý príspevok zo série Humans of Footour končíme s pokorou a veľkou vďakou. Martine držíme palce, aby sa situácia čím skôr zlepšila, aby spolu s kolegami a partnerskými organizáciami dokázali aj naďalej efektívne pomáhať. A samozrejme, aby onedlho mohla znovu vyjsť do hôr a načerpať energiu.
Ak by ste chceli podporiť prácu Martiny a Help Refugees, môžete tak urobiť na týchto linkoch: https://donate.helprefugees.org/campaigns/coronavirus-appeal/
https://helprefugees.org/choose-love/
Ak vás zaujíma utečenecká problematika v Grécku, onedlho si budete môcť prečítať ďalší príspevok, kde vám túto tému priblížime ešte viac. Dovtedy nájdete relevantné informácie a články tu :
- UNHCR Data Portal: https://data2.unhcr.org/en/situations/mediterranean/location/5179
- Relief web: https://reliefweb.int/country/grc
- IOM Site Management Support Factsheet, March 2020 – Informácie o utečeneckých táboroch na pevnine https://greece.iom.int/sites/default/files/FINAL-March.compressed_0.pdf
*Poznámka: RIC zariadenia na ostrovoch, a v regióne Evros tu nie sú zahrnuté. Takisto určitý počet utečencov žije v apartmánových ubytovniach zabezpečených UNHCR, v programe ESTIA, a v dočasnom ubytovaní zabezpečeným IOM.
- UNHCR ESTIA: https://data2.unhcr.org/en/documents/details/75413
- Amnesty report: Caught in a political game: https://reliefweb.int/report/greece/caught-political-game-asylum-seekers-and-migrants-greeceturkey-border-pay-price-europe
- Andrej Bán, Denník N: https://dennikn.sk/1784176/busenie-na-brany-europy-nebyvaly-napor-migrantov-na-grecko-tureckej-hranici-je-pomsta-erdogana/
- Relokácia detí bez sprievodu: https://www.unhcr.org/news/press/2020/4/5e9707ed4/un-agencies-welcome-first-relocation-unaccompanied-children-greece.html
https://www.dw.com/en/germany-takes-in-afghan-syrian-refugee-children-from-greek-camp/a-53172989
A na záver, ak by ste chceli pomôcť priamo na projekte, Indigo volunteers vám s tým pomôžu tu: https://indigovolunteers.org/
Tento článok bol publikovaný vrámci série Humans of Footour. Naše potulky svetom a životom nám priniesli mnoho príbehov a aj nových, unikátnych pohľadov na svet a ľudí okolo nás. My sa už po svete ale netúlame, poslušne sedíme doma a pritom budujeme naše kapacity. Pracujeme na tom, aby sme všetci mohli cestovať zodpovednejšie a zanechávali za sebou iba pozitívnu stopu.
Tešíme sa na naše spoločné úlety – keď to už bude bezpečné, dovtedy sa s vami chceme podeliť o príbehy ľudí z domova i spoza hraníc Slovenska, a s nimi aj o kúsok ich sveta. Príbehy ľudí, ktorí sú nášmu srdcu i filozofii blízki, ktorí sú footouristami bez toho, aby o tom vedeli. Ktorí sa zaujímajú, hľadajú príčiny, pomáhajú, robia tento svet lepším a inšpirujú k zmene aj iných. Pre viac info o našich budúcich úletoch klikni sem.
Ešte stále nám môžete darovať 2% daní, ako na to?